Dobrá trasa - Vydejte se s námi na skok sousedům

Starý a nový – židovské hřbitovy v Těšíně

Hledání sedmiramenného svícnu

ul. Hażlaska, 43-400 Cieszyn, Slezské vojvodství

Až jednou budete v polském Těšíně shlížet z Piastovské věže směrem na sever, všimněte si dvou zelených enkláv se vzrostlými stromy – někde v těch místech se nacházejí dva zachovalé těšínské židovské hřbitovy – Starý a Nový. Dostanete se k nim krátkou procházkou od Hradního návrší na protější svah.

Na starším ze dvou hřbitovů se dodnes zachovalo až 1900 náhrobků, některé i z konce 17. století. Na tom novějším z roku 1907 zůstalo náhrobků jen pár (po 2. sv. válce se z něj stal „zlatý důl“ kvalitního kamene), zaujme však velká brána korunovaná davidovými hvězdami, za pohled stojí i kulisy někdejšího pohřebního domu.

Historický kontext

První židovská rodina trvale usídlená v Těšíně byla rodina Singerů pocházející z jihomoravských Ivančic. Psal se rok 1631. Další dvě staletí trvalo, než si těšínští Židé mohli postavit vlastní synagogu. Zato už rodina Singerů v polovině 17. století získala právo pohřbívání svých členů na nově založeném hřbitůvku, který se postupem času stal jediným židovským hřbitovem v Těšínském Slezsku. Tak tomu bylo až do uvolnění poměrů v polovině 19. století.

Spolu s emancipací Židů přišla i potřeba vystavět nový, reprezentativní hřbitov pro rodinné hrobky místních průmyslníků a obchodníků. O stavbu se zasloužil Jan Glesinger, předseda židovské obce, zlatník a majitel klenotnictví na dnešní Hlavní třídě v Českém Těšíně. Jeho náhrobek se na Novém hřbitově dochoval dodnes.

Zakonzervovaný pozůstatek pohřebního domu ještě před dvaceti lety zdobila kupole. Její trosky musely být sneseny při rekonstrukci hřbitova v roce 1999. Je velká škoda, že se stavba nedochovala do dnešních dnů, ačkoli přežila nacistické řádění. Jejím architektem je totiž slavný Jakob Gartner, autor dnes již neexistujících synagog v Olomouci, Opavě, Bohumíně a v mnoha dalších městech Rakousko-Uherské monarchie.

Honza, 31 let

Současnost

Naprostá většina členů početné těšínské obce byla vyvražděna za 2. světové války. Domů se jich vrátilo jen padesát. Během následujících dekád židovská obec v Těšíně zcela zanikla. Honosné synagogy (tu hlavní navštívil v roce 1800 i císař František Josef I.) a modlitebny lehly popelem. Hřbitovy postupně chátraly a byly záměrně devastovány. Novému hřbitovu přinesl záchranu až dar dvou amerických mecenášů se vztahem k židovství a Těšínu. Oba hřbitovy jsou kulturními památkami.

Jedna synagoga se však v Těšíně přece jen zachovala – najdete ji ale po české straně řeky Olzy, v Božkově ulici, kousek za českotěšínskou radnicí. Dnes v ní sídlí Polské kulturně-osvětové sdružení, ale i její červená, exoticky působící fasáda stojí za zacházku z hlavních tras. Byla postavena v roce 1928 a v roce 1939 nebyla vypálena jen díky tomu, že je součástí bloku obytných domů. Její fasáda jistě potěší všechny milovníky architektonického modernismu.

49.757294 18.629760