dobrá
trasa
Vydejte se s námi
na skok k sousedům
Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev
Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev
Byly doby, kdy se žádné sídlo neobešlo bez pořádných hradeb. Chránily své obyvatele nejen před obyčejnými zloději a lapky, ale často taky před divokými nájezdníky nebo armádami po uši vyzbrojených žoldáků. Hradby musely nejen spolehlivě a efektivně ochránit lidi uvnitř, ale byly také vizitkou města nebo hradu, tím prvním, co jeho návštěvníci viděli. Proto jim často nechyběly ani nádherné zdobené věže, erby jejich majitelů nebo portréty svatých patronů.
Přišly však i časy, kdy mohutné hradební valy a příkopy nejen přestaly stačit na stále modernější zbraně, ale dokonce začali rozvoji měst překážet. A tak se nejdříve bouraly brány a prodlužovaly ulice tam, kde dřív nesmělo stát nic, mohutné zdi se využívaly jako laciný stavební materiál nebo přímo na místě přestavovaly v obyčejné obytné domy. Jsou i města, v nichž dnes po starých hradbách nenajdeme ani památky.
V česko-polském příhraničí se krásných příkladů městských hradeb a různých dalších opevnění najde bezpočet. Pojďme se za nimi vydat společně.