Dobrá trasa - Vydejte se s námi na skok sousedům

Tiché a zasněné – Głuchołazy

Místa mého srdce

Plac Basztowy 4a, 48-340 Głuchołazy, Opolské vojvodství

Městské informační centrum:
http://www.glucholazy.pl

Głuchołazy jsou patnáctitisícové město na jižním okraji Opolského vojvodství, na hranici s Českou republikou, na křižovatce turistických stezek u úpatí Zlatohorské vrchoviny. Během 2. světové války je naštěstí nepostihl osud okolních měst, a proto se v něm zachovaly historické stopy napříč osmi stoletími: pozůstatky obranných zdí a bašty z 15. – 16. století, raněgotický portál kostela sv. Vavřince (r. 1250), pozůstatky po těžbě zlata, velké náměstí o rozloze asi jednoho hektaru s výstavbou z 1. poloviny 19. století, ale také lázeňská část připomínající dobu největší slávy města, které v 70. letech 19. století získalo status lázní (Bad Ziegenhals).

Historický kontext

Město bylo založeno v 1. polovině 13. století. Jelikož představovalo strategickou hraniční pevnost s rozvíjející se těžbou zlata, často měnilo majitele a bylo terčem ničivých nájezdů během husitských válek, útoku maďarského krále Matyáše Korvína či třicetileté války. V roce 1741 se dostalo pod pruskou nadvládu.

Největší rozkvět zažilo v polovině 19. století, kdy po vzoru blízkého Jeseníku (Bad Gräfenberg) se i zde, v Ziegenhals, začala rozvíjet vodoléčba metodou Vincence Priessnitze, a posléze také Sebastiana Kneippa. Díky podivuhodnému klimatu a překrásné krajině bylo ve městě během krátké doby vybudováno asi dvacet vodoléčebných ústavů, rekreačních domů a sanatorií (léčila se tu i tuberkulóza). Vznikl zde lázeňský park (Kurpark), ve kterém byl na konci 30. let 20. století postaven komplex venkovních bazénů. Lázně byly velmi oblíbené, svědčí o tom četné pohlednice z přelomu 19. a 20. století, znovu vydané v albech v letech 2009 a 2011.

Głuchołazy jsou město na okraji, trochu opomíjené, tiché, ospalé, snad i zapomenuté, i když se zde konají třeba letní hudební a malířské kurzy. Je to město spojené s mým dětstvím, proto bych byl rád, aby co nejvíce lidí objevilo jeho krásu, neobvyklé pohledy na lázeňskou část, Parkovou horu (Góra Parkowa) a zachovalý původní architektonický ráz.

Wojciech

Současnost

Již v roce 1944 se němečtí obyvatelé začali evakuovat hlouběji do Říše, zbylí Němci byli v roce 1945 vysídleni a nahradili je Poláci z východního a středního Polska. V sanatoriích, která po Němcích zůstala, se pokračovalo v léčbě a rehabilitaci nemocných, ale socialistické znárodnění ústavů nepřálo jejich rozvoji a areál začal chátrat. Město trápily také časté povodně, především ty v letech 1903 a 1997, které pro něj byly opravdovou ranou (povodeň v roce 1997 zničila lázeňský park i nejkrásnější polský bazénový komplex). Nedostatek financí a lidského rozumu zapříčinily rozsáhlou devastaci Głuchołazů.

Teprve finanční pomoc Evropské unie dostala město z úpadku. V roce 2009 byl ve spolupráci se Společností Vincenze Priessnitze v Jeseníku zrekonstruován lázeňský park (bez bazénů), obnoveno bylo také velké sanatorium Ferdinandsbad, dnes známé jako rehabilitační a rekreační středisko Skowronek (ve vlastnictví Charity Opolské diecéze) a několik obytných domů na někdejší Promenadenstrasse.

50.313056 17.374167