Les dětské fantazie – Park kultury a oddechu v Gliwicích
Park Kultury i Wypoczynku, ul. Chorzowska, Gliwice, Slezské vojvodství
V Gliwické čtvrti Zatorze, na hranici s městem Zabrze, se rozkládá Park kultury a oddechu, známý také jako les Żorek, nebo jen lesopark. Kromě neobvykle velké rozlohy se ničím zvláštním neliší od podobných míst, jakých je v celém pohraničí spousta. Přesto jsou s ním spojeny neobvyklé zážitky jistého chlapce, kterému se zaryly tak hluboko do paměti, že pro něj gliwický park asi navždy zůstane jedním z nejdůležitějších míst na světě.
Můj příběh
Nejstarší zmínky o lese na území dnešní čtvrti Zatorze sahají až do středověku, vznik parku se však datuje až do 17. století. Poprvé je v mapě zakreslen v roce 1736, ale v 19. století už nese celá čtvrť název Stadtwald, právě díky krajinné dominantě městského lesa. Lesopark tehdy odehrál významnou roli v urbanistickém rozvoji Gliwic, koncipovaných jako zahradní město.
Informace o důležitých událostech z dějin parku se hledají těžko. Dělo se to totiž na počátku věků, když roky ještě nikdo nepočítal a po Zemi chodili obři. Jeden z nich, mohutný a zlý, chtěl získat nadpřirozenou sílu, aby mohl páchat zlo. Ukradl proto místní čarodějnici kouzelnou hůlku. Hůlka však pochopila (byla přece kouzelná), jak ničemné plány s ní obr má, a odmítla provádět jakákoli kouzla, dokud se nevrátí do rukou šlechetného člověka. Obr ji ze zlosti schoval pod velikým balvanem, který ležel u jedné z lesních cestiček. Proslýchá se, že pod ním kouzelná hůlka leží dodnes.
Uběhlo mnoho, mnoho let, až jsem se koncem 80. let minulého století dozvěděl o hůlce pod balvanem od svého táty. Jak se o tom dozvěděl táta, pro mne dodnes zůstává záhadou. Mnohokrát jsem se pokoušel kámen odvalit, ale ani se nehnul, a postupem času jsem se musel smířit s tím, že pod ním kouzelná hůlka zůstane pohřbená navěky. Očividně jsem nebyl dostatečně šlechetný…
To však nebyla všechna tajemství, která před námi park ukrýval. 1. června 1989 jsme s bratrem našli v poštovní schránce starodávnou mapu. Podle ní byl v našem parku ukrytý pirátský poklad! Vybavili jsme se kompasem, nazuli gumáky a vzhůru za pokladem! Nejdřív bylo třeba prozkoumat starý nefunkční bazén, prosmýknout se podél lesního hrádku a vylézt na opuštěnou koncertní mušli, abychom konečně na špičce sedmého pahorku objevili pirátský poklad, zakopaný pod břízou. Pirátské sladkosti musely být taky začarované, když i po několika staletích v zemi chutnaly výtečně.
Marcin
Současnost
Lesopark má už období největší slávy za sebou, o čemž svědčí zpustlý lesní hrádek, nefunkční brouzdaliště s fontánkou a chátrající sousoší tří děvčat od gliwického německého sochaře Hannse Breitenbacha. Beze stopy zmizel meziválečný tenisový kurt i letiště, vybudované ještě před 1. sv. válkou. Ani koncertní mušle z konce 19. století se už nepoužívá.
Přes to všechno je lesopark i dnes místem s neobyčejným kouzlem, kde se svět přírody setkává se světem dětské fantazie. Kromě dětských hřišť a dvou cyklostezek byla v parku pro pěší turisty vyznačena Stezka polských husarů. Na západě park sousedí s novým židovským hřbitovem.
50.307287 18.708717
Gryf doporučuje
Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev.
