dobrá
trasa
Vydejte se s námi
na skok k sousedům
Opuštěná místa, sedm pohádkových pahorků, tajemný balvan…
Opuštěná místa, sedm pohádkových pahorků, tajemný balvan…
Park Kultury i Wypoczynku, ul. Chorzowska, Gliwice, Slezské vojvodství
V Gliwické čtvrti Zatorze, na hranici s městem Zabrze, se rozkládá Park kultury a oddechu, známý také jako les Żorek, nebo jen lesopark. Kromě neobvykle velké rozlohy se ničím zvláštním neliší od podobných míst, jakých je v celém pohraničí spousta. Přesto jsou s ním spojeny neobvyklé zážitky jistého chlapce, kterému se zaryly tak hluboko do paměti, že pro něj gliwický park asi navždy zůstane jedním z nejdůležitějších míst na světě.
Můj příběh
Nejstarší zmínky o lese na území dnešní čtvrti Zatorze sahají až do středověku, vznik parku se však datuje až do 17. století. Poprvé je v mapě zakreslen v roce 1736, ale v 19. století už nese celá čtvrť název Stadtwald, právě díky krajinné dominantě městského lesa. Lesopark tehdy odehrál významnou roli v urbanistickém rozvoji Gliwic, koncipovaných jako zahradní město.
Informace o důležitých událostech z dějin parku se hledají těžko. Dělo se to totiž na počátku věků, když roky ještě nikdo nepočítal a po Zemi chodili obři. Jeden z nich, mohutný a zlý, chtěl získat nadpřirozenou sílu, aby mohl páchat zlo. Ukradl proto místní čarodějnici kouzelnou hůlku. Hůlka však pochopila (byla přece kouzelná), jak ničemné plány s ní obr má, a odmítla provádět jakákoli kouzla, dokud se nevrátí do rukou šlechetného člověka. Obr ji ze zlosti schoval pod velikým balvanem, který ležel u jedné z lesních cestiček. Proslýchá se, že pod ním kouzelná hůlka leží dodnes.
Uběhlo mnoho, mnoho let, až jsem se koncem 80. let minulého století dozvěděl o hůlce pod balvanem od svého táty. Jak se o tom dozvěděl táta, pro mne dodnes zůstává záhadou. Mnohokrát jsem se pokoušel kámen odvalit, ale ani se nehnul, a postupem času jsem se musel smířit s tím, že pod ním kouzelná hůlka zůstane pohřbená navěky. Očividně jsem nebyl dostatečně šlechetný…
To však nebyla všechna tajemství, která před námi park ukrýval. 1. června 1989 jsme s bratrem našli v poštovní schránce starodávnou mapu. Podle ní byl v našem parku ukrytý pirátský poklad! Vybavili jsme se kompasem, nazuli gumáky a vzhůru za pokladem! Nejdřív bylo třeba prozkoumat starý nefunkční bazén, prosmýknout se podél lesního hrádku a vylézt na opuštěnou koncertní mušli, abychom konečně na špičce sedmého pahorku objevili pirátský poklad, zakopaný pod břízou. Pirátské sladkosti musely být taky začarované, když i po několika staletích v zemi chutnaly výtečně.
Marcin
Současnost
Lesopark má už období největší slávy za sebou, o čemž svědčí zpustlý lesní hrádek, nefunkční brouzdaliště s fontánkou a chátrající sousoší tří děvčat od gliwického německého sochaře Hannse Breitenbacha. Beze stopy zmizel meziválečný tenisový kurt i letiště, vybudované ještě před 1. sv. válkou. Ani koncertní mušle z konce 19. století se už nepoužívá.
Přes to všechno je lesopark i dnes místem s neobyčejným kouzlem, kde se svět přírody setkává se světem dětské fantazie. Kromě dětských hřišť a dvou cyklostezek byla v parku pro pěší turisty vyznačena Stezka polských husarů. Na západě park sousedí s novým židovským hřbitovem.
50.307287 18.708717