dobrá
trasa

Vydejte se s námi
na skok k sousedům

RU PL CZ
Gryf doporučuje

Strmá ulice Hażlaska vedoucí k židovským hřbitovům si zachovala kouzlo starých časů.

Trasa Rudé armády

Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev.

Starý a nový – židovské hřbitovy v Těšíně

ul. Hażlaska, 43-400 Cieszyn, Slezské vojvodství

Až jednou budete v polském Těšíně shlížet z Piastovské věže směrem na sever, všimněte si dvou zelených enkláv se vzrostlými stromy – někde v těch místech se nacházejí dva zachovalé těšínské židovské hřbitovy – Starý a Nový. Dostanete se k nim krátkou procházkou od Hradního návrší na protější svah.

Na starším ze dvou hřbitovů se dodnes zachovalo až 1900 náhrobků, některé i z konce 17. století. Na tom novějším z roku 1907 zůstalo náhrobků jen pár (po 2. sv. válce se z něj stal „zlatý důl“ kvalitního kamene), zaujme však velká brána korunovaná davidovými hvězdami, za pohled stojí i kulisy někdejšího pohřebního domu.

Historický kontext

První židovská rodina trvale usídlená v Těšíně byla rodina Singerů pocházející z jihomoravských Ivančic. Psal se rok 1631. Další dvě staletí trvalo, než si těšínští Židé mohli postavit vlastní synagogu. Zato už rodina Singerů v polovině 17. století získala právo pohřbívání svých členů na nově založeném hřbitůvku, který se postupem času stal jediným židovským hřbitovem v Těšínském Slezsku. Tak tomu bylo až do uvolnění poměrů v polovině 19. století.

Spolu s emancipací Židů přišla i potřeba vystavět nový, reprezentativní hřbitov pro rodinné hrobky místních průmyslníků a obchodníků. O stavbu se zasloužil Jan Glesinger, předseda židovské obce, zlatník a majitel klenotnictví na dnešní Hlavní třídě v Českém Těšíně. Jeho náhrobek se na Novém hřbitově dochoval dodnes.

Zakonzervovaný pozůstatek pohřebního domu ještě před dvaceti lety zdobila kupole. Její trosky musely být sneseny při rekonstrukci hřbitova v roce 1999. Je velká škoda, že se stavba nedochovala do dnešních dnů, ačkoli přežila nacistické řádění. Jejím architektem je totiž slavný Jakob Gartner, autor dnes již neexistujících synagog v Olomouci, Opavě, Bohumíně a v mnoha dalších městech Rakousko-Uherské monarchie.

Honza, 31 let

Současnost

Naprostá většina členů početné těšínské obce byla vyvražděna za 2. světové války. Domů se jich vrátilo jen padesát. Během následujících dekád židovská obec v Těšíně zcela zanikla. Honosné synagogy (tu hlavní navštívil v roce 1800 i císař František Josef I.) a modlitebny lehly popelem. Hřbitovy postupně chátraly a byly záměrně devastovány. Novému hřbitovu přinesl záchranu až dar dvou amerických mecenášů se vztahem k židovství a Těšínu. Oba hřbitovy jsou kulturními památkami.

Jedna synagoga se však v Těšíně přece jen zachovala – najdete ji ale po české straně řeky Olzy, v Božkově ulici, kousek za českotěšínskou radnicí. Dnes v ní sídlí Polské kulturně-osvětové sdružení, ale i její červená, exoticky působící fasáda stojí za zacházku z hlavních tras. Byla postavena v roce 1928 a v roce 1939 nebyla vypálena jen díky tomu, že je součástí bloku obytných domů. Její fasáda jistě potěší všechny milovníky architektonického modernismu.

49.757294 18.629760

Média

Média